Sklo SIMAX se řadí svým chemickým složením a vlastnostmi do skupiny čirých "tvrdých" boritokřemičitých skel "3.3", vynikajících vysokou teplotní a chemickou odolností a nízkou teplotní roztažností, definovaných mezinárodní normou ČSN ISO 3585. Vlastnosti předepsané těmito normami beze zbytku splňuje.
Ze skla SIMAX se vyrábí široké spektrum výrobků technického a laboratorního skla, průmyslových aparatur a domácenského varného skla, které se staly svými vlastnostmi a vysokou užitnou hodnotou vyhledávanými v mnoha zemích celého světa.
Pro své vlastnosti se sklo SIMAX používá tam, kde jsou na výrobky kladeny nejvyšší nároky z hlediska teplotní a chemické odolnosti a neutrality vůči látkám či preparátům, jež jsou s nimi v kontaktu, tj. v chemii, petrochemii, potravinářství, energetice, metalurgii, zdravotnictví, mikrobiologii, farmacii, strojírenství, laboratořích.
Výrobky ze skloviny SIMAX jsou hladké a neporézní, dokonale průhledné, katalyticky indiferentní, korozně odolné i v náročném provozu až do 300°C bez náhlé změny teploty.
Sklo SIMAX je velice šetrné k životnímu prostředí a je z ekologického pohledu naprosto nezávadné.
Výrobky ze skla SIMAX jsou chemicky stálé, prakticky inertní, vyznačují se vysokou odolností proti účinku vody, vodní páry, kyselinám, roztokům solí a relativně dobrou odolností proti alkáliím.
Sklo rozleptává kyselina fluorovodíková a koncentrovaná kyselina trihydrogenfosforečná, koncentrované horké alkalické roztoky sklo korodují. Korozi zvyšuje trvalé střídání kyselého a alkalického prostředí.
Chemická odolnost skla SIMAX je předepsaná normou ISO 3585, příp. ČSN ISO 3585 a je exaktně hodnocena standardními mezinárodními zkušebními metodami definovanými normami ISO a DIN ISO.
Složka | Obsah (v hmotnostních %) |
SiO2 | 80,3 |
B2O3 | 13,0 |
Al2O3 | 2,4 |
Na2O + K2O | 4,3 |
vodě při 98 °C | (podle ČSN ISO 719) | HGB 1 |
vodě při 121 °C | (podle ČSN ISO 720) | HGA 1 |
kyselinám | (podle ČSN ISO 1776) | 1 |
účinku vroucímu vodnému roztoku směsi alkálií | (podle ČSN ISO 695) | A2 nebo lepší |
Fyzikální vlastnosti skla SIMAX jsou exaktně hodnoceny standardními mezinárodními zkušebními metodami definovanými normami ISO.
Svými fyzikálními vlastnostmi, které jsou uvedeny v následující tabulce, sklovina Simax odpovídá normě ČSN ISO 3585.
Střední součinitel délkové teplotní roztažnosti | (podle ČSN ISO 7991) a(20/300)°C | 3,35 ×10-6 K-1 | ||||||||||||||||
Hustota | (podle ČSN 70 05 13) r | 2,23 g.cm-3 | ||||||||||||||||
Tepelná vodivost | (při 100 °C)l w (20/200)°C | 1,16 W.m-1.K-1 | ||||||||||||||||
Měrná tepelná kapacita při konstantním tlaku | (podle ČSN EN 60672-2) cp(20/100)°C | 0,8× 103 J.Kg-1.K-1 | ||||||||||||||||
Teploty hlavních bodů při vizkozitě h v dPa.s |
|
|||||||||||||||||
Transformační teplota | (ISO 7884-8) | 525 °C | ||||||||||||||||
Modul pružnosti E | 63,2×103 MPa | |||||||||||||||||
Poissonova konstanta m | 0,19 | |||||||||||||||||
Mez pevnosti v tahu R m | 35 až 100 MPa |
Důležitou vlastností skloviny je i její viskozita, která je důležitá pro všechna stadia výroby a zpracování skla a prostřednictvím vlivu na pohyblivost iontů ovlivňuje i elektrické vlastnosti.
Sklovina SIMAX patří k viskozitně kratším sklovinám, tj. teplotní interval zpracování je užší.
Vrypová tvrdost skloviny v Mohsově stupnici stupeň 6 | |
Přípustné namáhání v tahu | 3,5 MPa |
…v ohybu | 7 MPa |
…v tlaku | 100 MPa |
Mechanické vlastnosti a životnost výrobku ze skla SIMAX jsou převážným dílem dány stavem jejich povrchu, zejména jejich celistvostí, tj. hloubkou narušení povrchu při manipulaci a sekundárním tepelném zpracování.
Vysoká odolnost výrobku ze skla SIMAX vůči náhlým změnám teploty - teplotní odolnost - je dána nízkým součinitelem délkové teplotní roztažnosti relativně nízkým modulem pružnosti v tahu E a relativně vysokou teplotní vodivostí.
Při ochlazování a zahřívání skleněného výrobku dochází ke vzniku nežádoucího vnitřního napětí. K prasknutí při rychlém ochlazování dochází při překročení nežádoucího vnitřního napětí nad přípustnou mez. Hodnoty odolnosti (D oC) proti teplotnímu šoku výrobků ze skla Simax v závislosti na tloušťce stěny jsou uvedeny v následující tabulce:
Tloušťka stěny (mm) | Odolnost proti teplotnímu šoku (D°C) |
1 | 303 |
3 | 175 |
6 | 124 |
10 | 96 |
Chlazení je tepelný proces, jehož účelem je zabránit vzniku nežádoucího a nepřípustně vysokého termického napětí ve skle, jež snižuje odolnost výrobku, případně již vzniklé pnutí odstranit.
Chladící cyklus sestává ze tří etap:
Vzestup teploty (vyhřívání výrobku) rychlostí vyhřívání ze vstupní teploty na horní chladící teplotu.
Výdrž na teplotě (prodleva, temperování, stabilizace) výrobku po určitou dobu při horní chladící teplotě, kdy se musí vyrovnat teplotní rozdíly ve výrobku a snížit napětí na přípustnou mez.
Pokles teploty (chlazení a dochlazování) výrobku rychlostí chlazení z horní chladící teploty na dolní chladící teplotu (tento úsek je důležitý, neboť může dojít ke vzniku trvalého napětí) a z dolní chladící teploty na teplotu konečnou či až na teplotu okolí (důležité pro následnou praktickou manipulaci s výrobky).
Konkrétní chladící cyklus je uveden v tabulce.
vzestup | výdrž | pokles teploty | |||
Max. tloušťka stěny | 20 - 550 °C | 560 °C | 560 - 490 °C | 490 - 440 °C | 440 - 40 °C |
3 mm | 140 °C/min | 5 °C/min | 14 °C/min | 28 °C/min | 140 °C/min |
6 mm | 30 °C/min | 10 °C/min | 3 °C/min | 6 °C/min | 30 °C/min |
9 mm | 15 °C/min | 18 °C/min | 1,5 °C/min | 3 °C/min | 15 °C/min |
12 mm | 8 °C/min | 30 °C/min | 0,6 °C/min | 1,6 °C/min | 8 °C/min |
Sklo Simax je čiré a bezbarvé, nevykazuje ve viditelném spektru podstatnou absorpci. Propustnost ultrafialových paprsků umožňuje použít výrobky pro fotochemické reakce.
Světelná propustnost skla SIMAX leží v oblasti viditelného světla při tloušťce stěny 3mm dosahuje až 92,5%.
Index lomu skla Simax (l = 589,30 nm) nd | 1,472 |
Fotoelastická konstanta B | 3,6.10-6 MPa-1. |
Specifický elektrický odpor v bezvlhkém prostředí (20 °C) | větší než 1013- 1015 W× cm |
Permitivita e (20 °C, 1 MHz) | 4,6 |
Ztrátový úhel tg d | 4,9 × 10-3 |
Sklovina SIMAX je za běžných teplot nevodivá - je izolantem.
Diaelektrické ztráty strmě stoupají s rostoucí teplotou a mění se s frekvencí.